v Moravském krasu

Historie obce Holštejn

První zmínka o osadě bez uvedení jména je z roku 1349, mezi Čeňkem z Lipé a Vokem I. z Holštejna, kdy se mluví pouze o dvorečcích pod hradem. Teprve v roce 1437, kdy Vok V. vkládá Holštejnsko Henikovi z Valdštejna do zemských desek, je zmínka o městečku pod hradem.

Poslední zmínka o hradu a městečku Holštejn jako o osedlých je z roku 1511. Městečko jako pusté je uvedeno v roce 1550.

Rozprostíralo se v poloslepém údolí potoka Bílé vody a na mírně zvlněné plošině, dodnes zvané „Na městečku“. Středověké městečko po svém zániku v 1. čtvrtině nebo polovině XVI. st. přežívalo v podobě dolního mlýna. K založení druhého, horního mlýna došlo v průběhu XVII. st., kdy také noví osadníci začali znovu obhospodařovat poměrně rozsáhlé panské pozemky, živili se lesní prací a patrně i pálením vápna. Postavení poddaného lidu se zlepšilo vydáním robotního patentu v roce 1775 a zrušením nevolnictví v roce 1781, kdy byl vymezen rozsah robot, sníženy daně, poplatky za svolení k sňatku, za svolení učit se řemeslu. Byly uzákoněny svobody stěhování, dávat děti na řemeslo, na studie, volnost mletí obilí v kterémkoliv mlýně. Padly povinnosti: stavět děti poddaných do služeb vrchnosti, povinnost kupovat a odebírat nápoje - pivo, víno, kořalku, jen u vlastní vrchnosti, stejně tak i kupovat potraviny a výrobky i špatné jakosti a předražené. Poddaní získali i právo zakoupit si usedlost, na které seděli, a svobodně ji odkazovat svým dědicům.
Za takových podmínek se začal rozvíjet i život v nově obnoveném Holštejně v roce 1791, parcelací dvora, který byl vystavěn v roce 1771. Pozemkové knihy jsou od roku 1799. V roce 1746 tu bylo 185 obyvatel, v roce 1854 již 250. V roce 1914 zde bylo 39 domů a 41 rodin, v roce 1938 již měl Holštejn 51 domů s 55 rodinami. Za 2. světové války se do obce přistěhovali utečenci z prostoru bývalé vyškovské vystěhované střelnice, po roce 1945 odešlo 7 rodin do pohraničí.

ZD, které bylo zaměřeno na rostlinnou a živočišnou výrobu, bylo založeno v roce 1951 jako JZD.

Holštejn v období 1567 - 1791

V rájeckém domíniu bylo bývalé Holštejnsko vedeno jako jedovnický statek - Jedovnice, r. 1575 zdůrazněno listinou císaře Rudolfa II. o výsadách městečka Jedovnice. Toto bývalé Holštejnsko úspěšně spravoval společně s rájeckým panstvím Bernard Drnovský do r. 1601, kdy po jeho smrti zdědil celé panství jeho vnuk Jan se sestrou Kateřinou. Jan umírá v r. 1619 a záhy i jeho sestra. Rájecké panství držel až do své smrti r.1635 její manžel Zdislav z Hejsenštejna, proslulý tím, že své poddané nutil k přestupu ke katolictví. V té době krajina vícekrát utrpěla průchodem i ležením švédských i císařských vojsk a počty usedlostí a obyvatel ve vsích klesly mnohdy víc než o polovinu. Byl nedostatek a hlad, narůstá  útlak  poddaných.

Výrokem císaře Leopolda I. připadlo v r. 1661 dominium rájecko-jedovnické  poslednímu ženskému potomku Drnoviců, Johaně z Roggendorfu, rozené z Drnovic. Po její smrti zdědil panství její syn Jan Kristian z Rogendorfu, který velmi podporoval rekatolizaci mezi poddanými. Za své zásluhy byl povýšen do hraběcího stavu s titulem hrabě z Roggendorfu a svobodný pán z Mollenburku. Po smrti Jana Kristiana spravoval panství neméně úspěšně jeho starší syn Karel Ludvík, hrabě z Roggendorfu, který zakládá r. 1716 novou ves Roggendorf a r. 1724 Molenburk. Zakládá také jižně od zaniklého Houska sklárnu a r. 1760 vzniká nové Housko.

Ve druhé polovině XVI. stol. městečko Holštejn přežívalo v podobě dolního mlýna a k obhospodařování poměrně rozsáhlých panských pozemků - zbytků to dřívější plužiny zaniklého městečka, přivolávali postupně nové osadníky. Živili se pracemi na panských pozemcích, v lesích pálením dřevěného uhlí a také vápna.

Opodál zaniklého městečka zakládá Karel Ludvík r.1717 panský dvůr, který s dolním a horním mlýnem přispěl k rozšíření obnoveného Holštejna, který byl z počátku přidružen k Lipovci, ale od r. 1791 byl obdařen statutem samostatné obce. Dvůr v r. 1750 měl 156 měřic /moravských měřic/ orné půdy, 45 měřic polí ležících ladem a pastviska v lesích. Lesy byly převážně listnaté - bukové. Obdělávaná půda je označena nejhorším stupněm jakosti a veškerá patří vrchnosti. Tato r. 1791 dvůr jako ztrátový ruší, to je 3 roky po provedení Josefínského katastru a panské pozemky byly rozparcelovány mezi holštejnské poddané. Vesnička měla v té době již 13 domovních čísel a žila ve znamení osvícenských patentů císaře Josefa II. - robotní patent 1775 a zrušení nevolnictví 1781, které výrazně ovlivnily život v holštejnském údolí.

Holštejn do konce XX. století

Zrušením roboty r. 1848 jsou uvolněny poslední závazky feudálnímu panstvu, ale rozvoj kapitalismu pak vesnici samé nepřináší valné změny. Živitelé početných členů rodin dochází za prací do Blanska a Boskovic, kde vznikají železárny a strojírny.

Významnou událostí v obci bylo r. 1895 založení školy, s bytem pro řídícího učitele. Prvním se stává pan Antonín Buryška.

První světové válce odvádí svou daň i obec Holštejn. Na obyvatele těžce doléhá strádání a hlad. V r. 1926 se mění název obce z původního HOLŠTÝN na HOLŠTEJN.
Rovněž období světové hospodářské krize 30. let jsou léty bídy malé chudé vesničky.

Za II. světové války se obec stává útočištěm 12 rodinám vystěhovalců z vesnice v prostoru vyškovské vojenské střelnice. Jeskyně Míchalka je stavebně upravena na výrobu leteckých součástek a pracovní síly tvoří studenti násilně zavřených vysokých  škol. Je postaven nový domek č.p. 45 a u Šošůvky hájenka č.p. 48.

K 1. 1. 1945 žije v obci 213 obyvatel a mládež převážně navštěvuje vzhledem k povinné školní docházce místní jednotřídku.

Teprve osvobození v květnu 1945 je prahem nových změn. Za prací se dojíždí převážně do Blanska a Adamova. Zemědělství se slučuje do větších hospodářských celků a v obci se staví kravín a drůbežárna.

Do konce roku 1951 byl vybudován nový samospádový vodovod s prameništěm v Beščáku, obecní posel - bubeník byl nahrazen instalací obecního rozhlasu, silnice k rozcestí U Kaštanu byla vyasfaltována, byl také zřízen obchod se smíšeným zbožím, v r. 1964 byla dokončena výstavba kulturního domu.

Po zrušení místní školy navštěvují děti ZŠ v Lipovci, školní budova je přestavěna na Pohostinství a původní soukromá hospoda slouží bytovým účelům.

Nevyužitý půdní prostor kulturního domu je přestavěn na kancelář, zasedací místnost MNV, knihovnu a sklad. Dobré výsledky vykazuje také dlouhodobě místní Speleo.

Na úseku samosprávy dochází v rámci integrace ke sloučení národních výborů v Holštejně a v Kulířově do společného MNV v Lipovci a v obci je pouze občanský výbor. Tento stav ukončil rok 1989 a od voleb v roce 1990 má obec opět svůj obecní úřad, vlastní zastupitelstvo a starostu. V tomto období byla vybudována plynofikace, téměř úplná telefonizace a byly vyasfaltovány místní komunikace včetně příjezdu do obce.

Současný katastr obce Holštejn tvoří 647 ha, 68 popisných čísel a 150 obyvatel. Na území obce v její severní části údolí Bílá voda je postaveno 23 rekreačních chat, vlastní potok byl upraven včetně břehů a jejich zpevnění, v horní části nad obcí byla zřízena zadržovací přehrada a částečně regulován potůček "beščákový". Vlivem nestabilnosti skalního masivu nad propadáním Nová Rasovna byla omezena průjezdnost silnice namontováním ocelového přemostění jako provizorium před definitivním vyřešením nového mostu. Tento úkol spolu s řešením nové bytové výstavby a čištěním odpadních vod má současné obecní zastupitelstvo ve svém programu.